Iniciátorem a tahounem vzniku skupiny byl deseňák Vašek Dolenský, který po rozpadu country-beatového pokusu s názvem MOTOUZ, ve kterém soupeřil o místo prvního kytaristy s Petrem Samsonem, zatoužil sestavit skupinu, ve které by mohl realizovat své nesporné organizátorské a vůdčí schopnosti. První sestava nezapírala odkojení Motouzem, neboť Vašek D. pro svou věc přitáhl bývalého kolegu u basy Jardu Mareše a místo zpěváka nabídl Ivanu Strnádkovi, který tam před vojnou pokoušel s nevalným výsledkem bicí. Skupina začínala pod ochrannými křídly národního podniku ELEKTROPRAGA (výroba elektrických zásuvek, vypínačů konektorů apod.) a hrála zpočátku převážně pro zpestření pijatik a firemních večírků pracovníků svého patrona. Jako díkuvzdání za materiální podporu a střechu nad hlavou se mohla brát i volba názvu skupiny.
Po odmítnutí velmi vtipné nabídky „Zástrčky“ se nabízel logicky název KONTAKT. Ke stabilizaci souboru bylo třeba najít za střídající se počáteční nadšence jistotu na postech bubeníka, basisty a klávesáka. To se povedlo po rozpadu souboru ABC (podporovaného podnikem SEBA Tanvald), z kterého byl uloven basista Karel Petr a po návratu z vojny i bubeník Míra Šourek. Klávesistu Pavla Chmelaře přihrála skupině štěstěna změnou na tomto postu ve skupině JSB. Spolu s Vaškem Dolenským u kytary a Ivanem Strnádkem u mikrofonu sólového zpěvu se skupina stala kompletní (s výjimkou kratší epizody Břeti Tuláčka na místě doprovodné kytary).
Spojením se skupinou ABC se ochranná křídla nad souborem rozrostla i o ta SEBAcká, což přispělo i k výraznému vylepšení materiálového vybavení. Bylo tedy možno směle předstoupit před okresní přehrávkovou komisi, která v této době bedlivě chránila návštěvníky hudebních produkcí všeho druhu před možnými traumaty způsobenými hudební i obsahovou nečistotou souborů všech žánrů.
PREZENTAČNÍ FOTO PRAPŮVODNÍCH ČLENŮ KAPELY (r.1981)
Horní řada zleva: Ivan Strnádek, Karel Petr, Pavel Chmelař
Dolní řada zleva: Václav Dolenský, Miroslav Šourek
.:: ZLATÉ ČASY HUDEBNÍCH SKUPIN VČETNĚ KONTAKTU ... 1979 - 1993 ::.
V nezměněné sestavě skupina působila dlouhá léta a obrážela i několikrát týdně regionální i vzdálenější pódia kulturních domů a restaurací, neboť v této zlaté době nebyla o pořadatele tanečních zábav, plesů a jiných kulturních představení nouze nikde. V některých podnicích (chata Bramberk, restaurace „U Kašparů“ na Hamrskách) se skupina stávala téměř inventářem.
Výběrem repertoáru se vždy snažila zasáhnout co možná nejširší okruh posluchačů. Ortodoxním vyznavačům některého žánru občas připadalo, že jejich oblíbenci v repertoáru chybí, nicméně hudební produkci kupodivu neopouštěli. Nutno podotknout, že doba byla pro kapely podobného typu více než příznivá, protože dobré a líbivé nové muziky se skládalo a vysílalo jako na běžícím pásu. Občas bylo jenom nutno potěšit přehrávkovou komisi a písničku z druhé strany železné opony opatřit českým textem (v některých případech i vlastním, pokud žádný jiný nebyl, nebo byl, ale nevyhovující).
Skupině se dařilo a bylo možno si dovolit pro zpestření repertoáru a barevnosti vokálů angažovat i zpěvačku. Tou první byla Renata Hrubá z bedřichovské hájovny. Zpěvačky se však rychle zamilovávají, těhotní, vdávají se. Z tohoto důvodu přišla za nějaký čas na řadu Jana Linková, později pak její sestra Monika. Přestože ne vždy přítomnost zpěvačky pozdvihovala hudební úroveň souboru, drží se skupina svého trendu dodnes.
Kromě záležitostí hudebních bylo ale nutno řešit i problémy technické. Proto se ve snaze o lepší zvuk a kvalitnější vybavení oslovovali stavitelé aparatur z řad nadšenců v oboru (nutno říci, že někdy také k vlastní škodě). „Zlatým“ hřebíkem snahy byl nákup nástrojů a různého vybavení přímo na "Západě" za tvrdé valuty. Nadšení z obchodu desetiletí bylo brzy vystřídáno nočními můrami díky vyšetřovatelům kriminálky VB, kteří díky jistě upřímně myšlenému udání začali stíhat některé členy kapely pro celní delikt. Stíhání skončilo dokonce odsouzením a díky tomu se KONTAKT poprvé objevil v televizi - bohužel v pořadu „ Veřejná bezpečnost pátrá, radí…“
Nelze vyjmenovávat jednotlivé epizody a zážitky z tohoto období. Jenom zážitky s osobo-nákladním monstrem značky ŽUK by vydaly na samostatnou kapitolu. Jejich hodnota je však významná hlavně pro ty, kdo je zažili a mají to štěstí, že si na ně mohou, případně dokážou ještě vzpomenout. V každém případě těch dobrých zážitků je určitě více. Přízeň "Štěstěny" v konci tohoto období však spěla k vrcholu..
SKUPINOVÉ FOTO PRAPŮVODNÍCH ČLENŮ KAPELY (cca r.1983)
Zleva: Karel Petr, Ivan Strnádek, Václav Dolenský, Pavel Chmelař, Miroslav Šourek
.:: ROZCHODY, ODCHODY, VÝMĚNY ... 1993 - 1999 ::.
Vystřídání bubeníka odstartovalo další etapu existence skupiny. Ten novej sice neutíkal, byl totiž muzikant od boha a jmenoval se Míra Nietsche, ale jen jeho muzikantské kvality dovolily zpočátku přehlížet jeho určité specifické charakterové vlastnosti.
Přesto vydržel v kapele dva roky a zažil s ní i rozchod s dalším členem, tentokrát samotným kapelníkem Vaškem Dolenským v roce 1994. Důvodů rozchodu s Vaškem bylo hned několik, ale proběhl oboustranně slušně a díky tomu skupina pokračovala ve stejném stylu i se stejným názvem.
Na jeho místo přišel (původně na dočasnou výpomoc) Pepa Řebeňák z právě končící skupiny K-Baret. V neuvěřitelně krátké době se dokázal naučit celý repertoár a naskočit bez odvolání jediného domluveného termínu. Po Nietscheho odchodu z kapely v létě r. 1995 Pepa přemluvil ke spolupráci dalšího bývalého člena K-Baretu, bubeníka Honzu Vaníčka. Jeho příchod měl oživující účinek na celý zbytek souboru a už se zdálo, že se blíží další období stability. Zvláště, když Pavel konečně dovolil, aby na místo zpěvačky přišla do té doby doma ukrývaná (tehdy totiž stále velice mladá), talentovaná dcera Kateřina Chmelařová. Její projev vykopl úroveň spolku o hodný kus výš. Radost z další práce trochu kazila jen skutečnost, že v tomto období nastal rozmach diskoték s produkovanou hudbou.
Nejhorší změna však měla teprve přijít v podobě zákeřné nemoci, která si vybrala hlavního tahouna Pavla. Původně nenápadně vypadající, později vážně ohrožující, nadějně léčená a znovu se vracející. Vší člověčí silou se Pavel snažil vzdorovat a pokračoval v rozdávání radosti druhým ještě téměř 3 roky. Jeho poslední (zvukově zdokumentovaná) produkce byla pouťová zábava ve Zlaté Olešnici v červenci léta páně 1999.
Pohřeb se konal v listopadu téhož roku. Pokud existuje muzikantské nebe...
SESTAVA SKUPINY KONTAKT (r.2000-2021)
Zleva: Ivan Strnádek, Petr Dvořák, Pavla Strnádková, Karel Petr, Josef Řebeňák
.:: NOVÝ ZAČÁTEK ... 2000 ::.
Po Pavlově odchodu se dlouho nedělo nic. Staří harcovníci Kontaktu (zbyli vlastně jen 2) vzali novou skutečnost málem jako pokyn osudu.
Začátek spolupráce nebyl však nijak ideální. Trvalo poměrně dlouho, než se sblížily názory všech na způsob a styl, jakým bude KONTAKT muziku dále prezentovat (osobní vztahy nevyjímaje). Vůle pokračovat tu však byla a Petrův talent byl velkým příslibem pro budoucnost skupiny. Bohužel, ideál ve vztazích to stále nebyl, což po roce vyústilo v odchod Kateřiny. Nahradila ji po menším výběrovém řízení další dcera, tentokrát Pavla Dvořáková, která dostávala základy zpěvu v několika dětských pěveckých sborech, hlavně pak v železnobrodském Řetízku. Tato sestava fungovala do roku 2005. Během této doby získala skupina ocenění nejlepší kapely libereckého kraje v rámci zábavových kapel v pořadu regionální televize RTM (jako soutěžní píseň byla vybrána Whitney Houston - I will always love you). Poté nečekaně ohlásil odchod bubeník Honza. Odchod nepotěšil nikoho (snad kromě Honzy), protože kapela tím ztratila šoumena, který dokázal přivést posluchače řádně k varu.
Bylo však nutno se s další novou skutečností vyrovnat a tak padl návrh neobsazovat už post bubeníka vůbec a využít skladatelského talentu Petra Dvořáka, který dokázal bubenický part vytvořit prostřednictvím moderních hudebních programů. Tyto podklady byly pouštěny nejprve z kláves, později přímo z počítače. Tímto řešením se otevřela možnost hrát i tzv. „obývákové akce“, kdy je třeba hudbu řádně ztišit...
Od března roku 2011 se na postu kytaristy objevují i liberečák Pavel Čmilanský, či kytarista a muzikant Milan Šťastný, do té doby členem populárního orchestru Ladislava Bareše, kteří na chvíli vystřídali Pepu Řebeňáka. Pepa však po krátké odmlce v Kontaktu pokračuje dále až do konce plesové sezóny roku 2020.
.:: A JEDEME DÁL ... 2021 až současnost ::.
Kapela se po odchodu Pepy Řebeňáka na chvíli odmlčela a to nejen díky covidovým restrikcím, ale aby přemýšlela o své další budoucnosti. Během nucené pauzy nacvičila za několik měsíců repertoár s novým zkušeným kytaristou Zdeňkem Porubským i s bubeníkem Petrem Bartošem. Kapela tak opět po dlouhé době hraje v 6ti členné sestavě.
V roce 2023 kapelu opouští ze zdravotních důvodů jeden ze zakládajících členů a pilířů kapely, baskytarista a zpěvák Karel Petr. Toho nahrazuje Dušan Zajíček, kterému alternuje Miloslav Šprengr.
Karle, děkujeme Ti za vše !
SESTAVA SKUPINY KONTAKT (r.2023 - ???)
Zleva: Petr Dvořák, Petr Bartoš, Pavla Dvořáková, Ivan Strnádek, Zdeněk Porubský, Dušan Zajíček
(Psáno v dubnu 2008, upraveno v prosinci 2023)
